Myslí to Francie a Itálie s euro exitem vážně?

Avšak když dojde na lámání chleba, tak oba dva couvají a svá velká slova mírní. Aby měli čisté ruce a nemuseli brát na sebe zodpovědnost, dají hlas lidu v referendu. Poučení si můžeme vzít z Británie. Boris Johnson a Nigel Farage urputně bojovali za brexit. V okamžiku, kdy si lidé brexit zvolili, oba dva rezignovali. Ve chvíli, kdy měli možnost předvést, co v nich je a jak úspěšně vyvedou zemi z EU.

---

Čtěte také:
Pomohly intervence předejít deflaci a za jakou cenu?
5 odstínů Brexitu: na který je EU připravená?
13 let v Evropské unii: Česko vs. Slovensko
Euro oslavilo 15. narozeniny: jaké vysvědčení si odnáší ze základní školy?

---

Tito politici pravděpodobně vůbec nepřemýšlí o tom, co v realitě znamená odchod z eurozóny. Protože pak by věděli, že jde o velmi náročný a složitý proces, který by je kompletně pohltil. Veškerá jejich povolební aktivita a úsilí by směřovalo k vyvedení země z evropských společenství místo toho, aby raději připravovali reformy, které obě země nutně potřebují. Podívejme se na zmiňovaný brexit. Ten se stal pro britské zákonodárce projektem na plný úvazek. A opuštění eurozóny bude mnohem náročnější proces. Nemyslím si, že ani Francie, ani Itálie jsou v takové ekonomické kondici, aby se mohly 5 a více let věnovat přípravám referend a následně výstupním procesům a mezitím jim ujížděl vlak.

Kdyby se ať už Itálie nebo Francie rozhodly opustit eurozónu, pak by se měnový blok mohl dostat do existenční krize. Byla by ohrožena nejen stabilita odcházející země, ale i ostatních členských zemí eurozóny. První na ráně by byl bankovní sektor, jehož stabilita představuje hlavní pilíř ekonomického systému. Finanční nákaza z Francie by se rychle šířila napříč ostatními evropskými zeměmi.

Představte si, že Marine Le Penová vyhraje volby a vyhlásí referendum o setrvání v eurozóně. Víte, že když Francouzi v referendu zvolí opuštění eurozóny, pak se Paříž vrátí k franku, který bude proti euru podhodnocen například o 40 procent. Co se stane se státními dluhopisy? Ty nemine výprodej a výnosy vyletí nahoru. Zájem půjčovat francouzské vládě ze strany investorů klesne a výpůjční náklady pro francouzskou vládu stoupnou. Návrat k franku, který bude hluboce podhodnocen, přinese inflaci a úrokové sazby budou muset růst, což podle všeho zpomalí ekonomiku. A co udělají obyčejní lidé? Jednoduše začne hon na banky. Všichni Francouzi budou chtít vybrat z bank eura, dokud mají nějakou hodnotu. Nebudou je chtít konvertovat na „znehodnocené“ (devalvované) franky. A kdo potom zastaví hon na banky? ECB už ne, bude mimo hru.

---

Autorka článku je analytičkou společnosti Bossa.
BOSSA – Makléřský dům banky ochrany životního prostředí působí na polském kapitálovém trhu od roku 1995. Řadí se tak mezi nejdéle působících brokery v Polsku.